Jak na infografiku? Rozhovor s Kristínou Pšorn Zákopčanovou
31. 1. 2024
Kristína Pšorn Zákopčanová se specializuje na vizualizaci dat a zkoumá další možnosti jak podávat složitá data ve srozumitelné podobě. Spolupracuje s Faktaoklimatu.cz a s Českým rozhlasem. Je také konzultantka a lektorka.
Kolik času strávíte nad tvorbou jedné infografiky a jaké podklady pro její přípravu potřebujete?
Průměrně? Tak moc se to liší, že průměr téměř není vypovídající. Cokoliv mezi patnácti minutami a týdnem. Většinou alespoň jednotky hodin.
Důležitou součástí tvorby infografiky je něco, co čtenář v obrázku nevidí – hodiny strávené zjišťováním, co je přesně to, co chceme obrázkem říci. A překvapivě často v tom ani zadavatel nemá jasno.
K práci potřebuji zadavatele, data a nástroje. Finální čas je pak dán hlavně tím,
v jakém stavu máme data a jak moc je musíme upravit,
jak dobře víme, co chceme infografikou sdělit,
jak moc je náročné samotnou infografiku vytvořit a vyladit.
Jaké grafické programy pro tvorbu infografik používáte?
Infografiku obvykle vytvářím ve dvou krocích. Nejdříve si na základě dat vygeneruji graf, pracovně mu říkám “hnusnograf”. Zatím totiž nejde o estetiku, jen o datovou přesnost. K tomu nejčastěji používám Excel, občas Rawgraphs (webový nástroj zdarma s pár užitečnými a zajímavými grafy).
Pokud tvořím nějaký méně běžný graf či datově složitější, tak si ho naprogramuji v Javascriptu nebo Rku. Pak si “hnusnograf” otevřu v grafickém programu a tam doladím barvy, zvýrazňování, popisky v grafu, kompozici, atd. K tomu používám Adobe Illustrator, někdy Figmu.
Kdo Vás v ČR i v zahraničí při tvorbě infografik inspiruje?
Obecně téměř každý, kdo infografiky dělá. Třeba použitím barev, kompozicí, atypickou vizualizací. Denní inspirací pro mě jsou práce světových deníků – NYTimes, The Economist, The Washington Post, The Guardian, FiveThirtyEight, atd.
Za zmínku také stojí studio The Pudding, které mě opakovaně překvapují tím, jak kreativně dokáží vyprávět datové příběhy. Nathan Yau tím, jak umí vytvořit zajímavou vizualizaci perfektně sedící na data. A Mona Chalabi zase, jak dokáže vytvořit úderné datové ilustrace, které se často zabývají vážnými tématy.
Ukažte nám vaši infografiku, která měla největší pozitivní odezvu. Umíte odhadnout proč?
Můžu ukázat dvě?
První je emisní koláč, ikonická grafika Fakt o klimatu. Tady se nejspíš potkává to, že prezentuje poměrně základní a důležitá data pro mnoho diskuzí o klimatické změně, s tím, že tato data zobrazuje srozumitelně a esteticky. Ta estetika, barevnost a zaoblené tvary, grafu dodává jakési charisma, díky kterému ho lidé rádi používají.
Infografiku vytvořil tým Fakta o klimatu.
Druhým je graf vývoje zastoupení covidových variant v čase. Zaujal mnoho lidí, protože vypadá působivě a komplexně. Nabyla jsem ale dojmu, že spousta lidí neví, co vlastně říká. Estetika holt není vše. :)
Ukažte nám vaši infografiku, jejíž tvorba pro vás byla náročná. V čem byla těžká?
Mám jednu nedávnou k tématu teplotních extrémů. Celkem jednoduchá data – naměřené teploty na jednom místě ve stejný den posledních 30 let. Byť jsme zvolili poměrně snadný graf, není úplně nejznámější, a tak může chvíli čtenáři trvat, než se rozkouká.
K tomu jsem potřebovala intuitivně znázornit, co je teplotní normál – ne úplně běžný pojem. No a naráz jsem měla dvě osy x, spoustu popisků k datům i ke grafu a nedalo se v tom vyznat.
Zkusila jsem určitě přes 30 variant grafu. Barvila jsem všechno možné. Přidávala, rušila a měnila textaci popisků, jejich pozice, velikost, zalomení, zabarvení…
Tak schválně, kolik rozdílných řezů písma a barev v grafice najdete? Je jich totiž víc, než se zdá.
Infografiku vytvořil tým Fakta o klimatu.
Tyjo, i s line chartem si jde vyhrát!
— Kristi Pšorn Zákopčanová (@kris_zak) November 1, 2022
Tento proces mě fakt bavil. ☺️ Tak sdílím pár myšlenek o tom, jak drobnými úpravami grafu můžeme zdůraznit to podstatné. 🧵@datarozhlas @nelakrawiecova