Když ve školách začnou učit vědci

Studenti politologie z Ústí nad Labem bojují s dezinformacemi přímo ve školních třídách, vědci z Akademie věd objíždějí mateřské, základní i střední školy s pokusy a přednáškami a univerzity v Olomouci i Ostravě zapojují středoškoláky do vysokoškolských kurzů a vědeckých metod. Společným jmenovatelem je snaha probudit zvědavost, podporovat kritické myšlení a motivovat mladé lidi k poznávání světa vědy – ale i posilování občanské společnosti.

Demokracie, dezinformace, média a deep fakes

Politolog Lukáš Novotný a jeho studenti z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem pravidelně organizují výjezdní vzdělávací semináře zaměřené na dezinformace a demokracii. Navštěvují především základní školy v regionech s vyšší mírou sociálního nebo etického napětí.

„Snažíme se působit jako poslové lepšího světa, protože děti v těchto oblastech často žijí ve frustraci, a pedagogové jsou více sociální pracovníci než učitelé,” popisuje Novotný realitu regionu. „Vedeme děti ke kritickému myšlení. Doufáme, že otevírání občanského dialogu povede k deradikalizaci společnosti. U opakovaných návštěv už vidíme posun ve smýšlení žáků,” shrnuje Novotný.

Devadesátiminutový program je postaven na interaktivitě, obvykle ho organizují tři studenti. Jeho typickým výstupem je například vlastní dezinformační zpráva. Za semestr proběhne přibližně pět workshopů a v rámci česko-německých aktivit pak jeden celodenní projekt. „Zpočátku nám kontakty zprostředkovávaly euroregiony. Nyní se už učitelé ozývají sami,” doplňuje Novotný.

Fakt, že se semináře konají v příhraniční oblasti, přináší výhodu v podobě výměny zkušeností s německými kolegy a možnost nadnárodního financování. „Už počtvrté jsme získali česko-německý projekt INTERREG, v rámci programů Česko-Sasko a Česko-Bavorsko,” říká Novotný a doplňuje, že výjezdy dotují také z univerzitního projektu RUR - Region univerzitě, univerzita regionu, který se zaměřuje i na podporu občanského vzdělávání.

Výuka na školách je prospěšná nejen pro žáky, ale i lektorující studenty. „Napojujeme budoucí politology nebo učitele na realitu regionů s vyšším výskytem sociálního napětí. Každému, kdo by se chtěl vypravit do takového typu školy poprvé, bych doporučil nepodcenit sociální faktor,” uzavírá Novotný.

Foto: FF UJEP

Fyzikové do škol

Vědci a vědkyně z Fyzikálního ústav AV ČR jezdí na přednášky a workshopy na základní i střední školy po celé republice. „Ročně realizujeme přibližně 20–30 návštěv. Program tvoříme na míru konkrétním učitelům a jejich třídám,” představuje projekt hlavní organizátor David Hlaváček.

„Zájem je stabilní, řada učitelů se hlásí opakovaně,” říká Hlaváček a dodává, že musí hlídat, aby časové i finanční zdroje nepřevýšily možnosti popularizujících výzkumníků. Propagační materiály, náklady na web a grafiku, cestovní náklady i pomůcky hradí z ústavního grantu. Ze stejného zdroje platí také odměny lektorů, kterých je aktuálně 15. „Důležité je nepodcenit metodickou podporu popularizátorů pomocí interních kurzů a výukou práce s různými věkovými skupinami,” sdílí svůj tip Hlaváček.

Jednotlivé lekce zastřešují primárně dva koordinátoři, kteří spravují podklady i pomůcky. Pestrou nabídku přednášek a workshopů, z nichž některé probíhají také v anglickém jazyce, průběžně obměňují a učitelům se připomínají prostřednictvím ústavního webu, Facebooku, v odborných periodicích nebo v newsletteru pro učitele. Výjezdy do škol také propagují na popularizačních akcích.

Přednášky a workshopy mívají skvělou zpětnou vazbu. „Studující i vyučující obvykle chválí obsah přednášek, nadšení přednášejících, kteří jsou schopni věci vysvětlit, a také pokusy. Oceňují také to, že je program zdarma,” shrnuje David Hlaváček.

Foto: FZU AV ČR (na fotografii Dejan Prokop)

Zvědavé hlavičky

Ústav experimentální medicíny AV ČR nabízí výjezdní program zaměřený zejména na biomedicínu. Dosud jej absolvovalo přes 200 žáků druhého stupně základních škol a víceletých gymnázií a 50 dětí z mateřských škol. „Doporučuji ostatním výzkumným institucím, aby nepodceňovaly a nezanedbávaly popularizaci vědy u mladších generací. Většina popularizačních aktivit je dnes zaměřena na středoškolské a vysokoškolské studenty, naše zkušenost však ukazuje, že s komunikací vědy je vhodné začít už mnohem dříve – ideálně v období, kdy děti objevují okolní svět, zkoumají, jak věci fungují, zjišťují, které předměty je baví, a začínají přemýšlet o své budoucí kariéře,” říká Petr Caletka, hlavní koordinátor programu a PR specialista ústavu.

Program, který vznikl ve spolupráci se stážisty Otevřené vědy, nabízí interaktivní a variabilní výukové bloky, které kombinují teoretické poznatky s praktickými ukázkami a aktivitami. Příprava jednotlivých bloků, která zahrnovala také testování pedagogy, trvala přibližně jeden rok. Každý výjezd vyžaduje následně 8–12 hodin příprav. Realizaci pak zajišťují 2–3 lidé, kteří mají k dispozici veškerou metodologii a materiály.

„Je dobré nepodcenit přípravu materiálů, být flexibilní, přizpůsobit se různým cílovým skupinám a pravidelně aktualizovat obsah jednotlivých bloků. Před oficiálním spuštěním programu doporučuji aktivity nejprve vyzkoušet na menší skupině posluchačů, aby bylo možné doladit případné nedostatky a zajistit hladký průběh celého programu,” sdílí své tipy Caletka. Program je standardně financovaný z institucionálních peněz. V letošním roce se organizátorům podařilo získat grant Evropského patentového úřadu na popularizaci vědy ve výši 2000 eur.

„Program byl původně spuštěn jen jako pilotní projekt bez větší propagace. Díky velmi pozitivní zpětné vazbě od žáků i pedagogů jsme jej však rozšířili a začali aktivně představovat prostřednictvím sociálních sítí. O program je nyní velký zájem, což potvrzuje rostoucí poptávka škol, sdílené reference i nabídky spolupráce ze strany dalších výzkumných a klinických institucí,” dodává Petr Caletka. Propagaci programu nyní plánuje posílit prostřednictvím institucionálních komunikačních kanálů i médií Akademie věd ČR.

Foto: UEM AV ČR

Podpora a vzdělávání lokálních talentů na Univerzitě Palackého

Popularizační výjezdy Univerzity Palackého (UP) se zaměřují především na regionální zájemce. Vědci a vědkyně vyrážejí se svými přednáškami v rámci dobrovolnického projektu UniON – Občanská univerzita na střední školy, ale také do domovů pro seniory, kulturních domů či knihoven po celém Olomouckém kraji. „Vyjíždíme na cca dvacet přednášek ročně,” upřesňuje Adéla Talandová, koordinátorka projektu z Oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Projekt zviditelňují prostřednictvím univerzitních kanálů nebo lokálních médiích.

„Přidanou hodnotou projektu je široká nabídka témat, která mají přesah do praxe či budování občanské společnosti a posilování informační gramotnosti. Studenti i pedagogové oceňují výběr okruhů, zajímají je kariérní témata nebo mediální a informační gramotnost,” přibližuje dosavadní zpětnou vazbu Adéla Talandová.

Díky Programu Newton se mohou středoškoláci z regionálních škol zapojit do kurzů, které jsou vyučované na Přírodovědecké fakultě UP. „Kromě účasti na výuce studenti skládají také zápočty a zkoušky s tím, že po nástupu do řádného studia mohou požádat o uznání kreditů za již úspěšně ukončený předmět,” vysvětluje Dagmar Hlaváč Týnová.

Kurzem projde okolo 10 studentů za semestr a každý má k dispozici kontaktní osobu, která je zároveň garantem programu. Aktivita běží na UP již řadu let a drží si velkou oblibu. „Účastníci oceňují, že mají možnost studovat vybraný předmět společně s vysokoškoláky a mohou si tak vyzkoušet univerzitní studium, seznámit se s nároky a prostředím. Jedná se o práci s jednotlivci, nadanými dětmi, a fakulta tímto programem láká talentované studenty do svých řad,” vyzdvihuje hlavní benefity Dagmar Hlaváč Týnová z Přírodovědecké fakulty UP.

Foto: Univerzita Palackého

Vědkyní a vědcem na zkOUšku

Podobně jako v Olomouci, i Ostravská univerzita (OU) rozvíjí popularizaci především v nejbližším regionu. „Projekt Vědkyní a vědcem na zkOUšku je určen středoškolákům, kteří chtějí na univerzitu docházet a chtějí si vyzkoušet skutečnou vědeckou práci v laboratoři i v terénu nebo pochopit vědecké metodologii a analýzu dat,” představuje jeden z programů Stanislav Ožana, univerzitní popularizátor vědy na OU.

Od roku 2017 se projekt rozrůstá, dnes pokrývá vědecké zaměření celé univerzity. V hlavním realizačním týmu jsou tři lidé. Důležitou roli ovšem hrají také lektoři. „Nepostradatelnou součásti jsou odborníci, kteří jsou schopni věnovat nadaným žákům nejen nemalý čas při jejich prvních vědeckých krůčcích, ale také zajistit adekvátní komunikaci se školami,” shrnuje nezbytné kapacity Stanislav Ožana.

Projekt Univerzita pro školy slouží jako most mezi Ostravskou univerzitou a mateřskými, základními i středními školami v kraji. „Školáci si mohou vybrat z pestré nabídky workshopů jednotlivých fakult – od přírodovědných až po pedagogické či umělecké obory a seznámit se s nejaktuálnějšími vědeckými poznatky interaktivní formou,” říká Stanislav Ožana. „Ročně realizujeme více než 200 aktivit - přednášek, workshopů a asistencí. Jedná se o desítky zapojených osob z univerzity a několik tisíc žáků za rok,” přibližuje náročnost realizace.

Vedení takhle rozsáhlých projektů vyžaduje náročnou organizaci. „Oba projekty vyžadují díky jejich širokému záběru komunikaci napříč strukturami univerzity, což nemusí být vždy jednoduché. Možná by v průběhu příprav projektu pomohlo předem myslet na větší automatizaci procesů,” upozorňuje na slabé stránky projektů jejich koordinátor.

O oba projekty je enormní zájem a organizátoři dostávají pozitivní zpětnou vazbu. „Na oba projekty se nám daří získávat i externí finanční zdroje, včetně MŠMT podpory nadaných žáků a od města Ostrava z Programu na podporu vzdělávání a talent managementu,” sdílí Ožana tipy na možnosti financování.

Foto: OU

Děkujeme všem za zaslané tipy na vzdělávací programy od tuzemských výzkumníků. Přestože se nám nepodařilo je všechny vměstnat do článku, věříme, že vás vybraný výběr zaujal.