Od dat k činům: Jak může věda formovat lepší politiku

„Nejsem science policy advisor, ale science for policy advisor. To znamená, že nepřemýšlím o tom, jak nastavit vědní politiku, ale jak přenést vědecké poznatky do rozhodování,“ uvedl v úvodu panelové diskuse Mario Scharfbillig z Joint Research Centre (JRC) Evropské komise.

Podle Scharfbilliga nestačí mít kvalitní data – klíčové je pochopit procesy, správné načasování a konkrétní cílové publikum. „Můžete mít ty nejlepší výsledky a poutavou prezentaci, ale pokud oslovíte nesprávného člověka nebo zvolíte nevhodnou chvíli, nebude to mít žádný dopad,“ zdůraznil. Je důležité nezapomínat na to, že je rozdíl mezi tvůrci politik, kteří se zajímají o detaily a plánují jejich směřování, a politickými představiteli, kteří vystupují na veřejnosti a v médiích.

Foto z výroční konference MCAA. V panelu zleva: Mario Scharfbillig, Annelies Van de Ven a moderátor Ashish Avasti. Mattias Björnmalm byl připojen online. 21. 3. 2025, Krakov, Polsko (credit: Pineaddle)

Desatero pro efektivní dopad

Scharfbillig představil výsledek jeho JRC pracovní skupiny – Deset zásad úspěšného ovlivňování politiky:

• Pochopte svět politiků a rozhodovacích procesů – věda a politika fungují v odlišných rytmech; naučte se, jak co funguje, kam vaše potřeby a sdělení zapadají, koho máte oslovit a kdo má kompetence k provádění změn

• Zaměřte se na jejich potřeby a správně se ptejte – naučte se, jak se politici ptají; zeptejte se jich, jaká je jejich současná agenda, co je aktuálně zajímá nebo co potřebují vyřešit; začněte otázkami, ne odpověďmi

• Plánujte dopad včas – přemýšlejte nad dopadem už v průběhu designování experimentů, poslouchejte, připravte se a postupujte podle plánu

• Spolupracujte v týmu napříč obory – kombinací různých expertíz dosáhnete maxima možného

• Buďte důvěryhodným partnerem, ne externím agitátorem – budujte důvěryhodné vztahy s tvůrci politik, abyste se stali pomocnou rukou, a v budoucnu budete požádáni o radu jako první

• Buďte v politických debatách slyšet – najděte si své kontakty i mimo vědecké kruhy, abyste se zviditelnili a vybudovali vztahy s politiky; účastněte se debat nebo kulatých stolů

• Ovládněte jazyk vědy i politiky – pochopte, že politici hovoří jiným jazykem a naučte se jej; naučte se vytvářet poutavé příběhy podložené fakty

• Pozor na izolované studie, nemusí poskytnout úplný obrázek – ve vědě často nedojde k dosažení totožných výsledků, tvůrci politik ale chtějí spolehlivé neprůstřelné podklady

• Podporujte rozmanitost – využijte poznatky z více oborů; postavte mezioborový expertní tým; žádná jednotlivá disciplína nemá všechny odpovědi

• Jasně komunikujte nejistoty a omezení – nezjednodušejte vědecké poznání, ale přeložte ho politikům; ukažte nejistotu a možné limitace výsledků, vyvarujete se tak budoucích nesrovnalostí

Příklady z praxe: Změna trvá roky

Annelies Van de Ven, která dnes působí jako policy officer v Evropské komisi, sdílela svou zkušenost s přechodem z archeologie a akademického výzkumu do politiky. Už během postdoku se rozhodla, že chce mít dopad mimo rámec vědeckých publikací, a proto hledala mentory a možnosti vlastního vzdělávání.

Uvedla dvě iniciativy, na nichž se podílela:

1. Změna zákona o restituci kolonizačních sbírek, která bránila návratu předmětů do zemí původu, i když byly prokazatelně uloupeny.

2. Změna financování doktorských projektů ve Valonsku, které dříve neumožňovalo prodloužení výzkumu kvůli rodičovské dovolené.

„Obě změny trvaly čtyři roky. Začaly otevřeným dopisem, pokračovaly sběrem dat, lobbyingem a skončily konkrétním legislativním výsledkem. Bez týmu právníků, novinářů, výzkumníků a politiků by to nešlo,“ uvedla Van de Ven.

Annelies Van de Ven také popsala tvorbu tzv. policy briefů – dokumentů, které stručně shrnují problematiku a přinášejí politikům doporučení či scénáře dalšího vývoje. „Nejdříve napište vědecký článek – policy brief přichází až poté. Ideálně na jednu stranu musíte shrnout vše podstatné. Začněte zestručněným hlavním sdělením – shrňte, co je třeba podniknout a až poté vysvětlete, proč musí být daná akce provedena. Dále můžete doložit, jaké vědecké poznatky za vším stojí. Nesmíte zapomenout zdůraznit, proč je text relevantní pro konkrétního politika,“ vysvětlila.

Univerzity jako zprostředkovatelé

Mattias Björnmalm, generální tajemník aliance CESAER, připomněl, že akademici nejsou v boji o dopad osamoceni: „Vaše univerzita má pravděpodobně profesionální komunikační tým. Spojte se s nimi – a začněte lokálně.“

Doporučil začít na institucionální úrovni, zapojit se do fakultních orgánů, akademických senátů či studentských iniciativ. „Často právě tam získáte první zkušenost, kontakt s rozhodovacími procesy a cennou zpětnou vazbu,“ uvedl.

Jak komunikovat v době TikToku?

Diskuze se nevyhnula otázce, jak mluvit k politikům v době sociálních sítí. „Politici chtějí dosah. Ale to neznamená, že musíme tančit na TikToku,“ uvedla Van de Ven. Klíčem je podle ní spolupracovat s profesionály: „Vy máte obsah, oni umí zvolit kanál.“

Zazněla i výzva nebát se spolupracovat s občanskými iniciativami a sociálními hnutími, která mají často lepší přístup k zákonodárcům. „Nesoutěžte s nimi – spojte se. Věda může poskytnout argumenty, oni mají vliv a síť,“ shrnul Scharfbillig. Zdůraznil, že se od nich můžeme lecčemu přiučit, ale zároveň jim dodat vědecké podklady. Synergie je možná.

Závěrečná rada: Začněte u sebe a buďte vytrvalí

Řečníci panelovou diskuzi zakončili výzvou:

• Začněte tam, kde máte vliv – na univerzitě, ve městě, v regionu

• Najděte si své lidi – tým i mentory

• Buďte otevření – dívejte se kolem sebe, hledejte a buďte zvídaví

• Budujte vztahy, nikoliv jen kampaně

Setkání potvrdilo, že pokud mají vědecké poznatky skutečně ovlivňovat rozhodování, je nezbytná funkční komunikace mezi vědci a tvůrci politik. Nestačí jen produkovat kvalitní výzkum, ale je potřeba porozumět politickému kontextu, načasování i způsobu, jak se v politice komunikuje. Vědci by měli umět překládatsložité informace do srozumitelných a akčně orientovaných sdělení, budovat vztahy s politiky a aktivně se účastnit veřejné debaty.

Úspěšný přenos vědy do politiky vyžaduje trpělivost, strategické plánování, týmovou spolupráci a ochotu učit se nové dovednosti. Klíčové je nejen znát svou hodnotu jako vědce, ale také porozumět potřebám těch, kdo rozhodují. Dlouhodobé budování důvěry, schopnost jasně komunikovat nejistoty a otevřenost vůči interdisciplinární spolupráci jsou základem pro to, aby věda měla ve společnosti reálný dopad.

Záznam diskuse bude k dispozici na YouTube kanálu MCAA.

Odkazovaný výstup pracovní skupiny JRC: How to achieve impact on policy? (PDF)