Petr Jan Juračka: Jak jsem málem zrušil národní park

Akorát jsem se s rodinou plavil trajektem mezi maltskými ostrovy, když zazvonil telefon s neznámým číslem. Volal mi mluvčí Krkonošského národního parku a já mu přes rámus motorů rozuměl každé páté slovo. Z významu vět, které jsem si z útržků sdělení poskládal, jsem ale pochopil, že národní park čeká významné výročí a že by k němu chtěli natočit film.

Bylo mi hned jasné, že nemá smysl vytvářet hezký snímek plný kochacích záběrů s charismatickým komentářem, tak jak jej známe z televizních obrazovek. Na to by se mladí nedívali, mě by to nebavilo a ani na to nebylo dost času. Termín smluvené schůzky s mluvčím i s mými studenty, které jsem do projektu ihned zatáhl, se blížil. V hlavě bylo prázdno.

Foto: Luděk Bouška

Až cestou na naše první setkání jsem si dopřál vyšší než běžnou dávku kávy a nápad se dostavil. „Byl bych rád, aby bylo možné náš film charakterizovat dvěma slovy, která budou zároveň názvem filmu“, řekl jsem sebejistě, na což mi zástupce parku kývl se slovy: „Výborně! To potřebujeme!“ V tu chvíli však nečekal, že moje další slova jej vyděsí: „Navrhuji proto, aby se film jmenoval…“, dramatická pauza nutná, „Zrušme KRNAP!“ Změna výrazu jeho tváře i rozčarování osazenstva kulatého stolu si jistě dokážete představit. Co už se ale možná vymyká vaší fantazii, je výraz můj, když jsem se dozvěděl, že ředitel KRNAPu je z nápadu nadšený a odsouhlasil jej.

Začalo se točit a vzniklo filmové dílko, které se těšilo oblibě lidu a rozpoutalo diskusi. Stalo se ale ještě něco jiného, v co nikdo z nás ani nedoufal. Možná díky svému provokativnímu názvu se video dostalo i k lidem, kteří by opravdu co nejraději národní park zrušili, protože jim tam překáží v jejich aktivitách. Aniž by se na oslavný film našich největších hor podívali, začali jej mezi sebou šířit se slovy: „No konečně to někdo řekl nahlas! Výborně“, anebo „Doporučuji shlédnout, také bych KRNAP nejraději okamžitě zrušil(a)“ a podobně.

Nedělejme si iluze, že bychom tímhle husarským kouskem změnili názory přesvědčených. Jedno je ale jisté – film viděli i kolegové a páni profesoři z mé alma mater, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří se na mou produkci obvykle nedívají. Během kuloárních debat mi pak naznačili, že se jedná o skutku výjimečnou popularizaci ochrany přírody a přiznali se, že si film rozklikli převážně ze zvědavosti. „My si totiž mysleli, že už ti fakt jeblo“, řekli mi zpravidla všichni úplně stejně.

Petr Jan Juračka

Český vědec a popularizátor vědy působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Vědu se snaží veřejnosti přiblížit pomocí origináních fotografií, videí a poutavých přednášek. Celý příběh Petra Jana Juračky si můžete přečíst na jeho osobním webu.

Kde ho můžete sledovat?

Třeba na Facebooku nebo Instagramu.