Storytelling NEZkresleně
aneb animák z Akademie

Devět řad, 75 dílů a více než 600 minut vyprávění. Díky seriálu NEZkreslená věda se Akademii věd ČR daří už deset let vyprávět příběhy o aktuálních tématech i vědeckých evergreenech. Seriál vzniká ve spolupráci s animačním studiem MAURfilm, jehož animátoři nyní kreslí díly pro jubilejní desátou řadu. Jak vzniká animák o vědeckých tématech? 

Před deseti lety se na půdě Akademie věd ČR (a to doslova, protože kancelář Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR se nachází přímo pod střechou) zrodila touha začít vědecká témata popularizovat netradičně a nově. 

„Protože jsme všichni vyrůstali na legendárním francouzském seriálu Byl jednou jeden… život, padla volba právě na animaci,“ vzpomíná manažerka projektu Marta Dlouhá z Akademie věd ČR.

Tematický záběr NEZkreslené vědy je široký a zahrnuje historická, sociální, přírodovědná i technická témata. 

„Při výběru není podstatný princip ‚co asi bude mít víc zhlédnutí'. Myslím, že divačky a diváci kalkul poznají. Úspěch jednotlivých dílů ovlivňuje také řada dalších vlivů. Například druhým nejsledovanějším dílem je díl o včelách, který vyšel před 5 lety a má přes 557 tisíc shlédnutí. Organicky narůstá hlavně díky úžasné komunitě tuzemských, a díky titulkům i zahraničních, včelařů,“ popisuje Marta Dlouhá.

Jasné mantinely pro filmaře

Na každém dílu úzce spolupracuje animátorský tým s vědcem (či vědkyní) z Akademie věd, který jako garant (garantka) zodpovídá za odbornou správnost. Hned v úvodu spolupráce je úkolem vědce vymezit odborné mantinely a stanovit, co je pro daný díl z hlediska tématu důležité.

„Na začátku je potřeba dát filmařům jasnější hranice, nikoliv spoustu materiálu s tím, že si mají vybrat. Moje chyba byla, že jsem na začátku animátorům nabídl asi až příliš rozsáhlé podklady plné různých perspektiv a zajímavostí,“ popisuje svojí čerstvou zkušenost garant dílu o slovanských jazycích Vladislav Knoll ze Slovanského ústavu AV ČR.

Sám při popularizaci využívá vyprávění z nečekané perspektivy a rád vysvětluje veřejnosti neznámé detaily. „Občas se mi zdá, že jsou některé moje interpretace důležité či vševysvětlující, ale pak zjistím, že by moje původní představa byla pro veřejnost příliš složitá, a že by ji možná zajímalo vědět víc o něčem trochu jiném,“ popisuje garant dílu Slovanské jazyky, který vyšel na začátku dubna 2024. 

Když se potká vědec s umělcem

Někdy na sebe při tvorbě scénáře oba světy – vědecký a umělecký – trochu naráží. Vědec usiluje o co největší přesnost a animátoři zase chtějí udržet divákovu pozornost. Jak tedy hledat kompromis mezi poutavým vyprávěním, srozumitelností a vědeckou přesností? 

„Fakta mají samozřejmě přednost, přece jen jde o to látku srozumitelně a pravdivě vysvětlit. Někdy ale bývá těžké přesvědčit vědce, že to, co považuje v daném tématu za naprosto nezbytné, už není možné použít, protože máme jen vymezený časový limit,“ popisuje svojí perspektivu režisérka Markéta Smolíková Kubátová. 

Podle vědce Vladislava Knolla byla snaha najít s filmaři kompromis nad očekávání těžká. Ve formátech jako je NEZkreslená věda je podle slavisty lepší stavět raději na obecných základech než je nabourávat novým přístupem. „I proto je výsledné video mnohem konvenčnější, než jsem původně plánoval,“ vysvětluje badatel.

První čtyři řady NEZkreslené vědy kreslil výtvarník Tomáš Zach.

V hlavní roli storyboard

Jak tedy vypadá spolupráce vědců s animátory? Scénárista z animačního studia nejprve připraví na základě odborných podkladů od garanta literární scénář, který obsahuje popis děje, akce a dialogy. Podle připomínek garanta či režisérky ho často i několikrát přepisuje. 

„Někdy se stane, že garant nečekaně zahoří i pro obor scénáristika či režie, a má touhu nehlídat jen správnost vědeckých faktů, ale též vpisuje pokyny, co se má dít v obraze a jakým způsobem by měl herec mluvit,“ dodává režisérka NEZkreslené vědy.

Podle literárního scénáře pak režisérka vytvoří storyboard, neboli obrázkový scénář, ze kterého je zřejmé, jak budou jednotlivé záběry vypadat a co se v nich odehraje. Jeho vytvoření zabere zhruba týden, poté opět následuje kolečko připomínek mezi garantem dílu a režisérkou. 

„Po prvním přečtení vstupních rešerší a literárního scénáře obvykle získávám dojem, že jsem vše pochopila. Pak se začtu znovu, připravím si hrubý koncept storyboardu a vyděsím se, že nerozumím vůbec ničemu. Po dalším čtení, přemýšlení a radách od vědců si to ale nakonec sedne a danou látku pochopím. Někdy je to boj a verzí storyboardu je více, někdy si s vědcem padneme více do noty,“ přiznává režisérka NEZkreslené vědy. Animace jednoho dílu zabere asi měsíc.

Zdroj: MAURfilm, archiv SSČ AV ČR

Jubilejní 10. řada a druhá kniha

„Posledních pět řad vydáváme po sedmi dílech a ve výsledku je připravujeme skoro celý rok,“ popisuje manažerka projektu Marta Dlouhá. Harmonogram výroby celého seriálu není lineární musí často přepínat mezi jednotlivými díly i dílčími částmi. 

Nyní tým naplno pracuje na jubilejní 10. řadě, která bude mít premiéru v lednu 2025. Oblíbený animák má také svoje knižní vydání. A už v pondělí 29. dubna 2024 vyjde v Nakladatelství Academia jeho druhý díl.