Jak využít storytelling
v komunikaci vědy?

Lidé odjakživa rádi poslouchají, čtou nebo prožívají příběhy. Není tedy divu, že je najdeme nejen v knihách, filmech nebo počítačových hrách, ale všude kolem nás od marketingu až po politiku. Svoje místo mají příběhy také ve vědě, a to nejen při její komunikaci a popularizaci.

Mendelovým zákonům dědičnosti rozumí jen málokdo. Většina z nás ale někdy slyšela příběh mnicha, který zasvětil život křížení rostlin hrachu v brněnském klášteře. To je jen jeden z mnoha příkladů, který ukazuje, jak můžeme díky příběhům utvářet povědomí veřejnosti o složitých vědeckých konceptech, významných vědcích a vědkyních, a nebo ji seznamovat s novými poznatky a pokroky ve vědeckém poznání. 

Jak tedy využít storytelling v komunikaci vědy nebo při popularizaci vlastní odborné tématiky?

Novinář a youtuber Jirka Burýšek na svém kanálu, který sleduje 370 tisíc odběratelů, vysvětluje věci.

Pět tipů, jak na storytelling

1. V hlavní roli? Publikum!

Při hledání a vymýšlení příběhů hraje ústřední roli publikum. Je důležité vědět, komu příběh vyprávíte, jaké mají vaši diváci, čtenáři či posluchači zájmy nebo zkušenosti, a co už o tématu vědí. Studenty na střední škole osloví jiný příběh než děti ve školce nebo fanoušky vojenské historie.

2. Poutavý příběh potřebuje hrdin(k)u

Bez  hlavního hrdiny nebo hrdinky to nepůjde. Může jím být vědec, vědkyně, superhrdina nebo člověk, který vědu používá k řešení reálných problémů ve svém životě. 

Hlavní roli si může zahrát i výzkumný objekt, třeba ekosystém, který se vyvíjí a adaptuje pod vlivem změn v životním prostředí, nebo léčivá látka, která přináší úlevu od nemoci. Virus, sopka, laboratorní myš, molekula, historická postava, nový materiál, objev nebo výzkumný tým či organizace.

3.  Chytlavý začátek a napínavý děj

Dobrý úvod by měl vtáhnout diváka do děje, zachytit jeho pozornost, naladit ho na zbytek vyprávění a nepustit. Začátek příběhu může vypadat různě, třeba tak, že budete sdílet osobní příběh, moment, který vás inspiroval, nebo průběh experimentu. Začít se dá i s popisem aktuální situace, například ohledně antibiotické rezistence, klimatické změny nebo přípravou před odjezdem na vědeckou expedici. 

Poutavý příběh se obvykle vyznačuje dobrodružstvím. Hlavní hrdin(k)a objevuje poznatky nebo čelí záludné výzvě a hledá řešení. Při vymýšlení krátkého příběhu o výzkumném tématu se doporučujeme držet jedné hlavní dějové linky a příliš neodbočovat. Velké množství informací, které nejsou pro děj podstatné, může narušit plynulost vyprávění a odvádět pozornost od hlavního poselství. Méně je často více. Kratší a stručnější příběhy si lidé lépe pamatují.

4.  Na autenticitě a emocích záleží

Zapamatovatelný příběh by měl vzbudit představivost a emoce. Skvělým doplňkem pro jejich probuzení jsou, pokud to formát dovoluje, audiovizuální prvky, například fotografie, videa nebo nahrávky. Obrázky či zvuky zase zvládnout doladit atmosféru místa, kde se děj odehrává, nebo představí hlavní aktéry, a tím udělají příběh ještě autentičtějším a zajímavějším. Pomoci taky mohou i vaše vzpomínky nebo osobní prožitky.

Fakta a data se dají přiblížit prostřednictvím diagramů, infografik (o jejich tvorbě jsme psali zde, zde a zde), grafů, interaktivních vizualizací nebo třeba map či jiných pomůcek a rekvizit.

Jak využít ananas k popisu vrstev Země nebo Coca-Colu a Mentosky k přiblížení sopečného výbuchu? Inspirujte se britským geologem Ianem Stewartem.

5.  Především srozumitelný závěr

Když se zápletka vyřeší, diváci by měli chápat, proč se tak stalo. V případě popularizace vědy by měl mít posluchač jasnější představu o vědeckém tématu nebo se dozvědět nové skutečnosti.

A pokud se vám podaří publikum oslovit tak, aby za vámi třeba někteří lidé po konci vyprávění přijdou a o vašem tématu se chtějí dozvědět více, gratulujeme. Můžete se pochválit za dobře odvedenou práci!